únavu. Kofein energii nedodává. Jen dočasně vypíná poplašný signál v mozku. Čím déle a víc ho
používáte, tím větší dluh se hromadí a tím tvrdší je pád, který přichází.
Během dne vznik. v mozku molekula zvan. adenosin, vedlejš. produkt při spotřebě buněčn. energie (ATP).
Č.m v.c adenosinu se nahromad., t.m silnějš. je pocit .navy. Je to přirozený biologický bud.k, který tělu ř.k.:
zpomal, potřebuješ odpočinek.
Kofein m. strukturu t.měř identickou s adenosinem, a tak se v mozku nav.že na stejn. receptory, předevš.m A1
a A2A, ale bez toho, aby je aktivoval. Výsledek? Mozek přestane „vidět“ .navu. Ne proto, že by zmizela, ale
proto, že je sign.l zablokovaný. Adenosin se přitom d.l hromad. v pozad., nerušeně a neviditelně.
Jakmile kofein, jehož .činek trv. zhruba 5 až 6 hodin, odezn., receptory se najednou uvoln. a všechen
nastř.daný adenosin doraz. nar.z. Odtud ten typický odpoledn. propad, po kter.m s.hnete po dalš. k.vě. Jenže
t.m se celý cyklus jen opakuje a prohlubuje.
A je tu ještě jeden h.ček. Tělo se rychle adaptuje. Aby kompenzovalo neust.lou blok.du, začne vytv.řet v.c
adenosinových receptorů. To znamen., že stejn. d.vka kofeinu po p.r týdnech přest.v. „zab.rat“ stejně dobře
jako dř.v. Mnoho lid. nevědomky zvyšuje př.jem k.vy, aniž by řešilo skutečnou př.činu .navy: nedostatek
sp.nku, nestabiln. hladinu cukru v krvi nebo chronický stres.
Kofein nav.c stimuluje uvolňov.n. adrenalinu a kortizolu. Kr.tkodobě to zvyšuje bdělost, ale při čast. a
opakovan. stimulaci to zatěžuje nadledvinky a může narušit přirozený denn. rytmus kortizolu, hormonu, který
m. s.m o sobě ř.dit vaši energii a bdělost bez pomoci kofeinu.
Souvislost s Elyxeer 30.5
Kofein energii jen maskuje. Elyxeer 30.5 c.l. na jej. skutečný zdroj. Kreatin podporuje buněčnou produkci ATP,
tedy př.m. palivo pro energii, ne jen pocit bdělosti. Na druh. straně dne ašvaganda a hořč.k pom.haj. tlumit
kortizol, hormon, který kofein naopak dlouhodobě přetěžuje.
Klíčová slova: kofein, adenosin, energetický dluh, únava po kávě
#energie #spanek #hormony
1. Fredholm, B. B., Chen, J. F., Cunha, R. A., Svenningsson, P., & Vaugeois, J. M. (2005). Adenosine and brain
function. International Review of Neurobiology, 63, 191–270.
2. Nehlig, A. (2010). Is caffeine a cognitive enhancer? Journal of Alzheimer's Disease, 20(s1), S85–S94.
3. Lovallo, W. R., Whitsett, T. L., al'Absi, M., Sung, B. H., Vincent, A. S., & Wilson, M. F. (2005). Caffeine
stimulation of cortisol secretion across the waking hours in relation to caffeine intake levels. Psychosomatic
Medicine, 67(5), 734–739.
4. Ferr., S. (2008). An update on the mechanisms of the psychostimulant effects of caffeine. Journal of
Neurochemistry, 105(4), 1067–1079.
5. Kreider, R. B., Kalman, D. S., Antonio, J., et al. (2017). International Society of Sports Nutrition position
stand: safety and efficacy of creatine supplementation. Journal of the International Society of Sports
Nutrition, 14, 18.
6. Chandrasekhar, K., Kapoor, J., & Anishetty, S. (2012). A prospective, randomized double blind, placebo
controlled study of safety and efficacy of a high concentration full spectrum extract of ashwagandha root in
reducing stress and anxiety in adults. Indian Journal of Psychological Medicine, 34(3), 255–262.
